|
|
Ověření korespondence mezi mediální a veřejnou agendou
Horová, Terezie ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Lupač, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu korespondence mezi mediální a veřejnou agendou. Vychází z dřívějších výzkumů, kde vztah mezi mediální a veřejnou agendou jako první zanalyzoval sociolog McCombs (Dearing a Rogers 1996: 6). Na základě pramenů se zaměřuje na prokázání souvislosti na konkrétním případu církevních restitucí, kde se probírá zejména jejich vývoj a názory jak v mediální, tak ve veřejné agendě. Oproti předchozí teorii se práce snaží hlouběji proniknout do souvislostí mezi mediální a veřejnou agendou a zkoumat jejich vzájemnou korespondenci. Pro zanalyzování mediální agendy autorka používá metodu obsahové analýzy novinových článků ve vybraných tištěných médiích. Výsledek pak porovnává se sekundární analýzou dat průzkumu Naše společnost realizovaným Centrem pro výzkum veřejného mínění, který v tomto případě zastupuje veřejnou agendu. Hlavním výsledkem šetření je pak ověření, že mezi mediální a veřejnou agendou k vzájemnému ovlivňování dochází i v konkrétním případě problematiky církevních restitucí. Jednak se daří identifikovat podobnost mezi četností výskytů jednotlivých mediálních zpráv a zájmu veřejnosti o dané téma. Dále se také objevuje spojitost mezi názory na téma v mediální i veřejné agendě. Ukazuje se, že negativní názor na proces schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi...
|
|
|
Nastolování témat na lokální úrovni
Jirků, Jan ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Rigorózní práce Nastolování témat na lokální úrovni pojednává o konceptu nastolování témat (agenda-setting) a aplikuje jej na výzkumy prováděné v lokálních podmínkách. Prověřuje, do jaké míry funguje proces nastolování témat na této úrovni a jak se konkrétně projevuje. Následuje přitom současný výzkumný trend v oblasti nastolování témat, který se vyznačuje přesunem z makrostrukturální na mikrostrukturální úroveň a nahrazováním obecných hypotéz konkrétními. Práce popisuje vztahy mezi občany Nového Města na Moravě včetně integrovaných obcí coby představiteli lokální veřejné agendy, bezplatně distribuovaným čtrnáctideníkem Novoměstsko jako zástupcem lokální mediální agendy a novoměstskými komunálními politiky, tedy reprezentanty lokální politické agendy. Vychází přitom z průkopnických studií, které prověřovaly platnost konceptu nastolování témat na makrostrukturální úrovni, a rovněž využívá kvantitativní i kvalitativní výzkumné metody, o něž se opíraly. Vzhledem k tomu, že v období mezi prvním a druhým výzkumem došlo ke změně způsobu vydávání čtrnáctideníku a ke změnám ve vedení města, práce rovněž analyzuje jejich dopady na proces nastolování témat.
|
|
|
Nastolování agendy masovými sdělovacími prostředky
Veselka, Petr ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
(abstrakt) Cílem zde předkládaného textu je představení konceptu nastolování témat ze strany médií (agenda setting) a pokus o ověření této teorie na tematické oblasti hospodářská politika v období od ledna 2009 do května 2010. Pro tento účel byly použity dva datové soubory. První z nich, jenž reprezentuje veřejnou agendu, tvoří data z kontinuálního výzkumu veřejného mínění, který realizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Druhý soubor je výsledkem kvantitativní obsahové analýzy televizního zpravodajství a představuje postavení zmíněné tematické oblasti v agendě médií. Pro dokázání kauzálního vztahu mezi mediální a veřejnou agendou byla použita metoda párových korelací. Výsledky analýzy potvrdily poměrně silnou vazbu mezi mediálním pokrytím tématu a jeho postavením v rámci veřejné agendy. Ukázalo se, že podstatnou roli v celém procesu hraje skutečnost, zda se jedná o domácí nebo zahraniční události a také role pohlaví respondenta. Jako významná intervenující proměnná se ukázal faktor času.
|
|
|
Vliv mediální agendy na veřejnou agendu v České republice
Obruča, Dominik ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Tato práce vychází z teoretických základů teorie agenda-setting, konkrétně z její části popisující vliv médií na veřejné mínění. Hlavními cíli práce je ověřit hypotézu, že teoretické předpoklady vlivu médií na veřejné mínění formulované teorií agenda-setting jsou platné v mediálním a veřejném prostoru v České republice a ověření homogenity obsahu agend jednotlivých médií a jednotlivých agend v rámci různých časových úseků. V empirické části je použita metoda obsahové analýzy a výsledky z průzkumů veřejného mínění ve vymezeném časovém úseku. Obsahová analýza se týká zpráv, které vybraná média uvádějí jako nejdůležitější. K analýze jsme vybrali tato média: Česká televize, Český rozhlas Radiožurnál, MF DNES a Právo. Analýza byla provedena na třech časových úsecích v rozmezí od 16. 12. 2013 do 2. 3. 2014. Dále byly použity výsledky výzkumů veřejného mínění realizovaných vždy po skončení časového úseku zahrnutého při obsahové analýze. Analyzovány byly odpovědi na otázku na nejdůležitější celospolečenská témata. Následně bylo vytvořeno srovnání výsledků obsahové analýzy a analýzy veřejného mínění. Na bázi výsledků výzkumu je diskutováno zhodnocení a možnosti aplikace teorie agenda-setting a jejího empirického výzkumu na české prostředí a popis charakteru hlavních témat a tematických kategorií mediální a...
|
|
|
Ověření korespondence mezi mediální a veřejnou agendou
Horová, Terezie ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Lupač, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu korespondence mezi mediální a veřejnou agendou. Vychází z dřívějších výzkumů, kde vztah mezi mediální a veřejnou agendou jako první zanalyzoval sociolog McCombs (Dearing a Rogers 1996: 6). Na základě pramenů se zaměřuje na prokázání souvislosti na konkrétním případu církevních restitucí, kde se probírá zejména jejich vývoj a názory jak v mediální, tak ve veřejné agendě. Oproti předchozí teorii se práce snaží hlouběji proniknout do souvislostí mezi mediální a veřejnou agendou a zkoumat jejich vzájemnou korespondenci. Pro zanalyzování mediální agendy autorka používá metodu obsahové analýzy novinových článků ve vybraných tištěných médiích. Výsledek pak porovnává se sekundární analýzou dat průzkumu Naše společnost realizovaným Centrem pro výzkum veřejného mínění, který v tomto případě zastupuje veřejnou agendu. Hlavním výsledkem šetření je pak ověření, že mezi mediální a veřejnou agendou k vzájemnému ovlivňování dochází i v konkrétním případě problematiky církevních restitucí. Jednak se daří identifikovat podobnost mezi četností výskytů jednotlivých mediálních zpráv a zájmu veřejnosti o dané téma. Dále se také objevuje spojitost mezi názory na téma v mediální i veřejné agendě. Ukazuje se, že negativní názor na proces schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi...
|
|
|
Nastolování témat na lokální úrovni
Jirků, Jan ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Rigorózní práce Nastolování témat na lokální úrovni pojednává o konceptu nastolování témat (agenda-setting) a aplikuje jej na výzkumy prováděné v lokálních podmínkách. Prověřuje, do jaké míry funguje proces nastolování témat na této úrovni a jak se konkrétně projevuje. Následuje přitom současný výzkumný trend v oblasti nastolování témat, který se vyznačuje přesunem z makrostrukturální na mikrostrukturální úroveň a nahrazováním obecných hypotéz konkrétními. Práce popisuje vztahy mezi občany Nového Města na Moravě včetně integrovaných obcí coby představiteli lokální veřejné agendy, bezplatně distribuovaným čtrnáctideníkem Novoměstsko jako zástupcem lokální mediální agendy a novoměstskými komunálními politiky, tedy reprezentanty lokální politické agendy. Vychází přitom z průkopnických studií, které prověřovaly platnost konceptu nastolování témat na makrostrukturální úrovni, a rovněž využívá kvantitativní i kvalitativní výzkumné metody, o něž se opíraly. Vzhledem k tomu, že v období mezi prvním a druhým výzkumem došlo ke změně způsobu vydávání čtrnáctideníku a ke změnám ve vedení města, práce rovněž analyzuje jejich dopady na proces nastolování témat.
|
host ::
RSS.